|
| |
|
|
Cestopisy a cestopisná literatura ve výuce zeměpisu na druhém stupni ZŠ
MENHARDOVÁ, Eva
Cestopisy ve výuce hrají velkou roli již mnoho desítek let. I přesto, že původně velmi využívaná cestopisná literatura nyní ustupuje do pozadí, neznamená to, že se cestopisy z výuky vytrácí. Na výsluní se dostávají jejich nové formy a vyučující je často využívají více než kdykoli dříve. Tato bakalářská práce si klade za cíl představit význam cestopisů ve výuce zeměpisu a zjistit jejich postavení v oblasti moderních trendů a problémů dnešního geografického vzdělávání. Pomocí hloubkového rozhovoru s vyučujícími zeměpisu na základních školách zjišťuje a popisuje jejich pohled na řešenou problematiku. Výsledky syntetizuje a snaží se je provázat se zjištěnými aspekty problematiky geografického vzdělávání. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a analytickou. Teoretická část se věnuje seznámení s moderními trendy ve výuce na základních školách, moderním trendům ve výuce zeměpisu a cestopisům samotným. Následně je popsána metodika výzkumu se zpracováním dat. Analytická část je zaměřena na interpretaci zjištěných výsledků a jejich syntézu. V závěru práce jsou zjištěné výsledky shrnuty a propojeny s teoretickými východisky.
|
|
|
Reprezentace (bývalých) Afrických kolonií v tuzemské cestovatelské literatuře 19. a 20. století
Martinek, Adam ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Šarše, Vojtěch (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje díla českojazyčné cestovatelské literatury 19. a 20. století, která pojednávají o (bývalých) Afrických koloniích. Práce vychází z postkoloniální teorie - konkrétně z Osterhammelovy syntézy kolonialismu jako struktury a ideologie a ze Saidova pojetí orientalismu. Klíčovým východiskem je aktualizace Saidovy teorie v práci Sarah Lemmen, která na základě analýzy české/československé cestovatelské literatury vytvořila koncept nekoloniálního orientalismu. Základní tezí tohoto konceptu je specifické postavení Čechů a Češek v koloniálním prostředí, ve kterém nepůsobili jako nositelé zájmů velmoci, ale přesto ve svých dílech uvažovali o kolonizovaných zemích a jejich obyvatelích v intencích orientalistických stereotypů. V práci byl zvláštní zřetel věnován vlivu socialismu na diskurz děl vydaných mezi lety 1948 a 1989. Výzkumné otázky práce jsou: a) jak je v dílech české cestovatelské literatury reprezentována kolonizace Afriky?, b) jakým způsobem je v těchto dílech reprezentována dekolonizace?, c) jak díla vyobrazují Afričany a jejich vztah k Evropanům? Tyto otázky směřují na pochopení vztahu autorů/ek ke kolonialismu a orientalismu jako ideologiím a praxím, s kterými se v Africe setkávali. Práce analyzuje devatenáct děl z padesáti osmi potenciálních cestopisů vydaných různými...
|
|
| |
|
|
Orientální krajina ve francouzském cestopise 19. století
Kostik Šubrová, Zdeňka ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Kyloušek, Petr (oponent) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tato práce zkoumá orientální krajiny ve francouzském cestopise 19. století. Autorka vnímá cestopis jako svébytný literární žánr a hlásí se k topologické a tematologické kritice, motiv krajiny v literárním textu definuje v souladu se školou A. Rogera jako gesto umělého a cíleného výběru submotivů. 19. století znamenalo ve francouzské próze obrodu a uměleckou emancipaci cestopisného žánru, přičemž cesty do Orientu se historicky i kulturně staly pilířem tohoto procesu. S vývojem cestopisu v daném období jsou spjaty významné modifikace identity mluvčích, kteří v textu prezentují krajinu. První část práce analyzuje tento proces, díky němuž se extratextuální entita autora člení na historicko-biografickou identitu autora- turisty a autora-umělce, jenž s sebou nese předchozí intelektuální zkušenost a prekonstituované obrazy Orientu. Intratextuální entita vypravěče se pak rozdvojuje na cestovatele a vypravěče, přičemž první mluvčí zprostředkovává "zážitky z cest", vytváří autenticitu cestopisu, zatímco vypravěč je nadstavbovým mluvčím, jenž na základě vjemů cestovatele interpretuje krajinu, dodává jí intertextuální kontext a modifikuje časové linie cesty zapojením paměti. Studie jednotlivých cestopisných textů ve druhé části práce ukazuje, jak se v průběhu 19. století motiv orientální krajiny sémanticky i...
|
|
|
Bieblova sbírka S lodí jež dováží čaj a kávu v kontextu avantgardního exotismu
Tichá, Soňa ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Vučka, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá exotickými motivy v díle Konstantina Biebla S lodí jež dováží čaj a kávu a sleduje jejich proměnu. Text je interpretován na základě kontextu avantgardního exotismu se zaměřením na avantgardu poválečnou. Je zde přihlédnuto k exotickým motivům v Bieblových dílech 20. let a k vybraným dvěma dílům jeho současníků, tedy ke sbírce Na vlnách TSF Jaroslava Seiferta a k básnickému cyklu Exotická láska v díle Pantomima Vítězslava Nezvala. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Occidentalism in Russian Travel Literature in the 18th Century: Example of Nikolai Mikhailovich Karamzin
Stergiopoulou, Eleni ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Power, Martina (oponent) ; Erdösi, Péter (oponent)
Okcidentalismus v ruské cestopisné literatuře v 18. století: příklad Nikolaje Michajloviče Karamzina Abstrakt Cílem mé práce je přiblížit způsob, jakým byla v 18. století konstruována ruská národní a kulturní identita. Základním pramenem je cestopisná literatura. Jedná se o cestopis ruského spisovatele Nikolaje Karamzina Listy ruského cestovatele, který formou dopisů zachycuje cestu po Německu, Švýcarsku, Francii a Anglii podniknutou v letech 1789 až 1790. Výběr autora a sledovaného období byl ovlivněn významem, které 18. století zaujímá z hlediska historického vývoje ruské literatury. Jedná se také o dobu, kdy došlo k zásadní sociální a kulturní transformaci tradičního ruského životního stylu a k jeho modernizaci. Cesta do západní Evropy, kde byl Karamzin konfrontován s hodnotami a známkami bohatého kulturního, politického a sociálního života, ho inspirovala ke koncipování alternativních národních ideálů. Ty měly přiblížit ruskou zemi a národ k západním tradicím a k ideálu "dokonalého" života. Abychom blíže porozuměli Karamzinovým dopisům, předchází samotné analýze kapitola, která se věnuje žánrovým proměnám cestopisné literatury, ruskému historickému a kulturnímu zázemí v 18. století, osvícenské literatuře, sentimentalismu a národní a kulturní identitě. Základním tématem mé práce je však výzkum role,...
|
|
|
Motif of the Italian Journey in the GDR literature
Dušek Pražáková, Jana ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato práce představuje komparativní analýzu děl zpracovávajících motiv cesty do Itálie, jejichž autory jsou spisovatelé z NDR Hanns Cibulka, Waldtraut Lewin a Christine Wolter. Východiskem analýzy je teorie sémantiky prostoru a teorie interkulturality, které jsou krátce vysvětleny v první části práce. Následuje představení žánru cestopisu, motivu cesty do Itálie v německy psané literatuře a politických předpokladů ke vzniku a vydání cestopisů v NDR. Jádro práce tvoří srovnání celkem jedenácti textů vybraných autorů, převážně cestopisů, z hlediska vnímání a znázornění prostorové a sociální dimenze cestování. První aspekt je rozdělen na reflexi Goethovy cesty do Itálie a funkce cestování, líčení přírody, městského prostoru a architektury či zpracování motivu zahrady. U druhého aspektu sleduje autorka práce narativní způsoby zobrazení prostředníků mezi píšícími cestovateli a kulturou Itálie a dále vykreslení turistů či cizinců vůbec. Předmětem zkoumání byla současně otázka, zda a popř. jakými prostředky jmenovaní autoři na pozadí italské scenérie reflektují režim NDR.
|
|
|
Orientální krajina ve francouzském cestopise 19. století
Kostik Šubrová, Zdeňka ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Kyloušek, Petr (oponent) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tato práce zkoumá orientální krajiny ve francouzském cestopise 19. století. Autorka vnímá cestopis jako svébytný literární žánr a hlásí se k topologické a tematologické kritice, motiv krajiny v literárním textu definuje v souladu se školou A. Rogera jako gesto umělého a cíleného výběru submotivů. 19. století znamenalo ve francouzské próze obrodu a uměleckou emancipaci cestopisného žánru, přičemž cesty do Orientu se historicky i kulturně staly pilířem tohoto procesu. S vývojem cestopisu v daném období jsou spjaty významné modifikace identity mluvčích, kteří v textu prezentují krajinu. První část práce analyzuje tento proces, díky němuž se extratextuální entita autora člení na historicko-biografickou identitu autora- turisty a autora-umělce, jenž s sebou nese předchozí intelektuální zkušenost a prekonstituované obrazy Orientu. Intratextuální entita vypravěče se pak rozdvojuje na cestovatele a vypravěče, přičemž první mluvčí zprostředkovává "zážitky z cest", vytváří autenticitu cestopisu, zatímco vypravěč je nadstavbovým mluvčím, jenž na základě vjemů cestovatele interpretuje krajinu, dodává jí intertextuální kontext a modifikuje časové linie cesty zapojením paměti. Studie jednotlivých cestopisných textů ve druhé části práce ukazuje, jak se v průběhu 19. století motiv orientální krajiny sémanticky i...
|
host ::
RSS.